Veřejné knihovny ve Finsku
Spisovatelé jsou ve Finsku viditelnou a se zájmem a očekáváním sledovanou součástí společnosti. Stát podporuje rozvoj čtenářské gramotnosti a lidé vědí, že knihy stejně jako knihovny jsou tu pro ně. I v těch nejzapadlejších koutech země stojí prostorná budova plná světla, kterou lze často označit za skvost moderní architektury. Cestu si tam najdou ti, kteří si chtějí půjčit knihu, odpočinout si, setkat se s přáteli nebo se něco nového naučit. Všichni ve Finsku totiž vědí, že knihovna je blízko a vnímají ji jako něco přirozeného a nezbytného.
Univerzity spravují univerzitní knihovny, pod hlavičkou různých spolků a jiných subjektů jsou provozovány zpravidla menší a specializované knihovny. Skutečný společenský fenomén však představují místní, respektive městské a krajské knihovny. Příkladem může být síť veřejných knihoven Helmet v metropolitní oblasti tzv. Velkých Helsinek. Sdružuje Městské knihovny v Helsinkách, Espoo, Kauniainenu a Vantaa. Čtenář se snadno zorientuje v každé z 63 poboček, protože v nich najde jednotné vyhledávací rozhraní a stejný knihovní řád. K využívání všech služeb této velkorysé sítě stačí jeden knihovní průkaz. Není tedy divu, že ve všech pobočkách zaznamenají v průměru 17 milionů návštěv ročně, přičemž celá oblast má jen něco málo přes milion obyvatel. A kde knihovna nestojí hned za rohem, tam pravidelně zajíždí jeden z šesti bibliobusů. Dokladem, že knihovna je skutečně pro každého, budiž stručné představení jejích služeb v arabštině, somálštině a perštině na internetových stránkách knihovního portálu, o švédské, anglické a ruské mutaci webu nemluvě.
Knihovna není pouze lehce dostupná a nízkoprahová. Na své si v ní přijdou jak klasičtí milovníci literatury vyhledávající autorská čtení svého oblíbeného spisovatele, tak mnoho dalších, od batolat po seniory. V knihovně si může člověk půjčit hole na nordic walking, rezervovat si místnost s klavírem, zažít Den detektivů, nechat svého plyšáka přenocovat a z fotek pak zjistit, co všechno v knihovně prožil, dozvědět se, jak správně cvičit s činkami, naučit se hrát na ukulele nebo určovat různé druhy ptáků. K návštěvě zvou tematicky zaměřené čtenářské kroužky, které vedou sami čtenáři, i pod odborným dohledem probíhající besedy o získání naděje z literatury. Všechny akce jsou zdarma, na některé se zájemci musí pro omezený počet účastníků přihlásit. O tom, jak knihovna své zákazníky ctí a jak k nim přistupuje, svědčí i jedna z kolonek v přihlášce. Na výběr jsou čtyři možnosti: „žena“, „muž“, „jiné“ a „nechci prozradit“. Prvních dvou variant lidské identity se knihovníci nevzdali, protože chtějí i nadále vytvářet statistiky čtenářského nadšení chlapců a děvčat a podle potřeby přispět k rozvoji čtenářství těch, kteří to potřebují.
Knihovna zprostředkovává zážitky, které v každém rezonují jinak, a dává svým návštěvníkům na srozuměnou, že jsou součástí společnosti, kterou literatura učí vnímat svět a vztahy kolem sebe nezkresleně a vytvářet si vlastní názor.
P.s. Na webové stránce http://keskustakirjasto.fi/ je možné sledovat výstavbu Ústřední knihovny Městské knihovny v Helsinkách. Impozantní budova nazvaná Oodi (Óda) vyrůstá v samém centru hlavního města a bude otevřena v prosinci 2018. Předpokládá se, že do ní zavítá až 10 000 návštěvníků denně.
Alžběta Štollová
Dětský bibliobus Skidi pomalovaný skřítky muminky pravidelně zastavuje před školami a školkami v Helsinkách, kde si děti půjčují až 700 knih denně:
Městskou knihovnu v Tampere zvanou Metso (Tetřev) projektovali Reima a Raili Pietilä (1986):
„Oko nad Helsinkami“ – nová univerzitní knihovna v Helsinkách (Kaisa-talo) byla otevřena v r. 2012:
Obrázky – zdroje: pixabay.com, wikimedia commons, L. Fárová.