Bakalářská zkouška (pořadí předmětů není stanoveno):

SZ1.  Obhajoba bakalářské práce (je-li relevantní)

SZ2. Zkouška se skládá ze tří tematických okruhů:
a) Finský jazyk – praktická písemná část
b) Finský jazyk – teoretická ústní část (fonologie, morfologie, lexikologie a syntax současné finštiny)
c) Finská literatura a finské reálie: ústní zkouška z dějin finské literatury od jejích počátků až do současnosti a z finské kultury a společnosti; studenti jsou u písemné části BZK povinni předložit seznam finské beletrie přečtené za dobu studia.

a) Finský jazyk (suomen kieli) – praktická písemná část (kirjallinen koe):

Aplikace gramatických pravidel, porozumění mluvenému textu, porozumění čtenému textu, překlad do/z finštiny a esej. Písemná část trvá max. 4 hodiny. Slovníky ani jiné pomůcky nejsou povoleny. Písemná část je hodnocená komisionálně. Pokud je tato část BZK hodnocena známkou „neprospěl“, student nepostupuje k ústní části.

b) Finský jazyk (suomen kieli) – teoretická ústní část (suullinen koe):

Po krátké přípravě (5-10 min.) zadané otázky následuje vlastní zkouška ve finštině; studenti využívají vlastní názorné příklady.

1. Základní rysy finské fonologie (mj. systém a délka hlásek, diftongy, vokální harmonie) / Suomen fonologian pääpiirteet (mm. äännejärjestelmä, fonemaattinen pituus, diftongit, vokaaliharmonia)
2. Stavba slov, kmeny, střídání stupňů a další hláskové změny / Sanojen rakenne, vartalot, astevaihtelu ja muita äännevaihteluita
3. Odvozování jako princip slovotvorby: jména / Johtaminen sananmuodostuskeinona: nominit
4. Odvozování jako princip slovotvorby: slovesa / Johtaminen sananmuodostuskeinona: verbit
5. Jména a skloňování / Nominit ja niiden taivutus
6. Slovesa a časování / Verbit ja niiden taivutus
7. Větné konstrukce ve finštině / Suomen lausemaiset rakenteet (lauseenvastikkeet, infinitiivirakenteet jne.)
8. Tranzitivní věta a její větné členy / Transitiivilause ja siihen liittyvät lauseenjäsenet
9. Predikativní a existenciální věta a jejich větné členy / Predikatiivi- ja eksistentiaalilause ja niihin liittyvät lauseenjäsenet
10. Různé způsoby vyjadřování negace ve finštině / Kielto eli negaatio ja sen eri ilmaisemiskeinot suomessa
11. Vyjadřování posesivity ve finštině / Possessiivisuuden ilmaiseminen suomessa
12. Kongruence / Kongruenssi

Pozn. k okruhu a) a b): Hodnotí se jazykové kompetence ve čtyřech oblastech: gramatika, porozumění, písemný projev a ústní projev.

c1) Finská literatura – Suomen/suomalainen kirjallisuus – ústní zkouška (suullinen koe):

Okruhy otázek pokrývají předměty Finská literatura I., II., III. a IV.  Po krátké přípravě (5-10 min.) zadané otázky následuje vlastní zkouška v češtině.

1. Pohanství ve finské ústní lidové slovesnosti: svět zde popsaný, žánry, možnosti datace dle žánrů, motivů a námětů, vztahy k ostatním národům, příp. jejich ústní slovesnosti.
2. Křesťanství ve finské ústní lidové slovesnosti: způsoby adaptace původních žánrů, motivů a námětů pro novou myšlenkovou náplň či nové formy slovesnosti.
3. Nejstarší písemnictví od doby katolické do osvícenství: jeho jazyky, kulturní a politické faktory středověku a raného novověku, kultura písemnictví (knihy, žánry, ohniska), dovezené a domácí písemnictví, překlad jako autorská tvorba.
4. Doba národního kvasu: od Porthana do 60. let 19. století. Periodizace, osobnosti, díla, směry & tendence.
5. Dějiny finského dramatu: významné osobnosti autorských dramatiků 19. a 20. století a jejich díla.
6. Realismus etnografický & realismus kritický a psychologický ve Finsku 19. století.
7. Carský útlak sílí: „Zpět do Karélie!“. Novoromantické, symbolistické aj. tendence ve finské literatuře s východiskem na přelomu století.
8. Pojem kansankuvaus: nesourodý proud finské prózy první poloviny 20. století, jeho významní představitelé a jejich díla.
9. „O slovo se hlásí nižší vrstvy…“ Finská tradice společensky angažované literatury s třídní perspektivou.
10. Válka ve finské literatuře: jednotlivé tradice jejího zobrazení od lidové slovesnosti po současnost.
11. Modernisté 50. let 20. století v poezii a v próze, jejich předchůdci i následovníci.
12. Ženská a mužská perspektiva ve finské literatuře od 60. let 20. století do současnosti.

Vlastní četba

Studenti přistupující ke zkoušce při písemné části zkoušky předkládají seznam přečtené finské beletrie za celou dobu studia. Součástí ústní zkoušky je pohovor na bázi děl z předloženého seznamu.

c2) Finské reálie – Suomen kulttuuri ja yhteiskunta – ústní část (suullinen koe):

Po krátké přípravě (5-10 min.) zadané otázky následuje vlastní zkouška ve finštině.

1. Vývoj politického systému, politické strany a státní zřízení ve Finsku / Poliittisen järjestelmän kehitys, puolueet ja yhteiskunnallinen järjestys Suomessa
2. Finsko součástí Evropy a světa / Suomi osana Eurooppaa ja maailmaa
3. Rovnoprávnost a rovnost ve Finsku / Tasa–arvo ja yhdenvertaisuus Suomessa
4. Jazykové menšiny ve Finsku / Suomen kielivähemmistöt
5. Finský vzdělávací systém / Suomen koulutusjärjestelmä
6. Vztah finské společnosti k přírodě a ochrana přírody i životního prostředí / Suomalaisten suhde luontoon ja ympäristön sekä luonnon suojelu
7. Finská identita a stereotypy s ní spojené / Suomalainen identiteetti ja siihen liittyvät stereotypiat
8. Finské tradice, svátky a náboženství / Suomalaiset perinteet, juhlat ja uskonnot
9. Finské výtvarné umění / Suomalainen kuvataide
10. Finská architektura a design / Suomalainen arkkitehtuuri ja muotoilu
11. Finská hudba (lidová, klasická i populární) / Suomalainen musiikki (kansanmusiikki, klassinen musiikki ja viihdemusiikki)
12. Finský film a divadlo / Suomalainen elokuva ja teatteri