Mistr zámečník

Není zámek jako zámek. Zámky na domovních dveřích ve Finsku mohou cizince snadno zmást. Klíč má obvykle tu část, která se zasunuje do zámku, prohnutou do oblouku, a zamykání i odemykání je trochu jiné. Středoevropana zvyklého na tíži celého svazku klíčů v kapse může znervóznit i to, že stačí jeden klíč pro dveře domu i bytu, případně i další dveře. Specifickou podobu finských zámků a klíčů utvářela během uplynulých sta let firma Abloy (dnes Assa Abloy) a na začátku všeho stál jejich vynálezce Emil Henriksson (1886–1959).

Emil Henriksson byl jemný mechanik původem z Helsinek, kterého v roce 1907 při opravě pokladny napadlo, že by se podobný mechanismus kotoučů otáčejících se uvnitř válce dal použít i pro zámky. Vyrobil prototyp a v roce 1919 získal na svůj vynález patent. Pro výrobu svých zámků založil firmu Ab Låsfabriken-Lukkotehdas Oy. Ve jméně je obsaženo švédsky a finsky „továrna na zámky“ (låsfabriken, lukkotehdas) a označení pro akciovou společnost (švédsky Ab, finsky Oy). Později bylo jméno zkráceno na Ab Lukko Oy a z něj pak vzniklo dalším zkrácením Abloy. Výhoda zámků navržených Henrikssonem spočívá v delší životnosti i spolehlivosti – pro zloděje je těžší zámek bez použití klíče překonat.

Podobně jako mnozí další vynálezci, Emil Henriksson svým objevem nezbohatl, ani se mu během života nedostalo takového ocenění, jaké bychom dnes vzhledem k význačnosti jeho vynálezu a viditelnosti jím založené firmy mohli očekávat. Svůj patent prodal firmě Abloy už v roce 1921 a firma se v roce 1923 dostala do konkurzu. Výroba zámků však pokračovala i pod vlastnictvím jiných společností. Henriksson pak pracoval několik let pro armádu a od roku 1928 jako mechanik na ústavu chemie Helsinské univerzity, kde se staral o nástroje. Věnoval se svým uměleckým zálibám, zajímal se o optiku, učil se cizí jazyky.

Firma Abloy se v roce 1994 spojila se švédskou firmou Assa, dalším významným hráčem na světovém trhu se zabezpečovacími zařízeními, a jméno se změnilo na Assa Abloy. V roce 1997 pak odkoupila i českou firmu FAB. Přes celosvětové rozšíření jména Abloy však můžeme s ulehčením konstatovat, že kulturní rozdíly mezi českými a finskými zámky zatím zůstávají zachovány a že si tak český návštěvník Finska bude muset na otevírání domovních dveří chvíli zvykat.

Petra Hebedová

 

Obrázky – zdroje: wikimedia commons, lukkotalo.fi, abloy.com

 

Zámek a kryt:

Emil Henriksson:

 

 

Více o tématu:

http://www.abloy.com/en/abloy/abloycom/about-us/110-year-story-of-abloy/

http://www.abloy.com/en/abloy/abloycom/about-us/110-year-story-of-abloy/inventor-emil-henriksson/

Úvod > Finsko100 > Mistr zámečník