Každá finská nastávající maminka se zaraduje, když jí dva měsíce před porodem přijde velký balík. V papírové krabici se skrývá startovací balíček se základní sadou oblečení a dalších potřeb pro miminko (äitiyspakkaus). Tradice této sociální dávky sahá hluboko do historie.

Jakýmsi předchůdcem současného systému byly putovní košíky z 20. let 20. století, které obsahovaly základní výbavičku pro novorozence, mycí potřeby a lůžkoviny a které byly určeny sociálně potřebným matkám. Základním principem bylo, že tyto věci rodiny využily, ale pak opravily, vypraly a prostřednictvím Mannerheimova svazu na ochranu dětí (Mannerheimin lastensuojeluliitto) daly k dispozici dalším rodičkám. Nápad se zrodil v roce 1922 v Hamině a velmi rychle se šířil, protože o rok později košíky kolovaly ve 28 a za pět let již ve 180 obcích. O přidělování košíků sociálně potřebným rodinám se v té době staraly porodní báby a zdravotní sestry.

Návratnost košíků byla ovšem problematická, protože ve většině rodin se rodilo jedno dítě za druhým. Proto byl v roce 1937 přijat zákon o pomoci v mateřství a od následujícího roku začaly matky dostávat osobní balíček. Zprvu šlo především o ženy ze sociálně slabších vrstev, až od roku 1949 byla tato dávka rozšířena na všechny ženy bez rozdílu, ovšem pod podmínkou, že před koncem čtvrtého měsíce těhotenství začnou navštěvovat těhotenskou poradnu. To podle názoru finských lékařů významně přispělo ke snížení kojenecké úmrtnosti.

V současnosti si nastávající maminky mohou vybrat, zda od státní sociální pojišťovny KELA chtějí finanční příspěvek ve výši 140 euro nebo materiální pomoc formou krabice s oblečením a dalšími potřebami pro miminko, jejichž hodnota výše uvedenou sumu násobně přesahuje. Většina prvorodiček proto volí startovací balíček, v případě druhých a dalších dětí jsou to dvě třetiny matek.

Obsah krabice se v průběhu let pochopitelně proměňoval. Ve 30. a 40. letech obsahovala bílé látky a střihy, protože matky byly zvyklé oděvy pro děti šít samy. Za války, kdy byl látek nedostatek, plátno částečně nahradil papír. V 50. letech začal narůstat podíl konfekce, v roce 1968 se ve výbavičce poprvé objevil spací pytel a následující rok také jednorázové pleny. Na přelomu tisíciletí je ale mimo jiné z ekologických důvodů nahradily klasické látkové pleny. Lepenková krabice s barevným potiskem má na dně i matraci a lze ji tak využít jako první postýlku pro dítě. Oblečení v neutrálních barvách se každý rok obměňuje, a ve Finsku tak při pohledu do kočárku snadno zjistíte, v kterém roce se miminko narodilo. Modely z roku 2013 možná nosil i malý princ George, protože u příležitosti jeho narození věnovalo Finsko jako státní dar vévodkyni Kate právě tuto krabici.

Lenka Fárová

 

Obrázky – zdroje: kaksplus.fi, arjenhistoria.fi

 

Takhle vypadal obsah krabice v roce 1942:

Letošní startovací balíček obsahuje 53 položek: