Finskou politickou krajinou

Koho volí ve Finsku vegetariáni a koho zas hokejoví fanoušci

 

Z českého pohledu se finská politická scéna může jevit jako v něčem povědomá, v lecčem zase překvapivě rozdílná. Od české situace ji odlišuje třeba už jen živější zájem o politické dění i o volby (účast v parlamentních volbách bývá okolo 70 %). Zajímavostí může být třeba také větší význam ekologicky orientované politiky nebo existence strany hájící práva jazykové menšiny. Na základě průzkumů lze voliče jednotlivých finských parlamentních stran do určité míry charakterizovat podle typického věku, pohlaví, povolání, dosaženého vzdělání a možná i způsobu trávení volného času nebo  značky vlastněného auta. Existují i stereotypní představy o voličích jednotlivých stran, i když ty se samozřejmě mohou od statistických dat odklánět.

V současném parlamentu je největší stranou Suomen Keskusta neboli Finský střed. Ten získává tradičně podporu na venkově, mezi lidmi pracujícími v zemědělství a spíše mezi muži než ženami. Jeho voliči jsou obvykle středního věku nebo důchodci. Druhou nejúspěšnější stranou byli ve volbách do parlamentu v roce 2015 Praví Finové (Perussuomalaiset), pravicově populistická strana s protiimigrační rétorikou. Strana se prezentovala jako zastánce „obyčejného člověka“, lidí s nízkými příjmy nebo obyvatel periferií. Praví Finové ovšem od parlamentních voleb v roce 2015 ztráceli voliče a v červnu 2017 se rozpadli. Jejich extrémnější křídlo zamířilo do opozičních lavic a ve vládě pokračuje umírněnější frakce, která si zvolila název Modrá budoucnost (Sininen tulevaisuus). Pravé Finy volili v roce 2015 častěji muži a lidé se základním nebo středním vzděláním. Svůj volný čas tráví takový volič třeba sledováním hokeje a k tomu si dá nejspíše pivo. Podle statistik také nejčastěji jezdí v Mercedesu, hovorově přezdívaném mersu. Třetí nejsilnější parlamentní stranou, která spolu s dvěma už zmíněnými vytvořila po volbách v roce 2015 vládu, je konzervativně-liberální Národní koalice (Kansallinen Kokoomus). Její voliči jsou tradičně vnímáni jako lidé s vyššími příjmy i vyšším vzděláním z větších měst. Do práce jezdí autem v obleku a večer jdou možná na sklenku bílého.

V opozici tak skončili Sociální demokraté (Suomen Sosialidemokraattinen Puolue), další velká tradiční strana, která ale v roce 2015 utrpěla porážku. Má spíše starší voliče, ale ti na rozdíl od voličů Finského středu častěji bydlí ve městech. Typický volič nebo spíš volička Zelených (Vihreä liitto) je pak mladá žena s vyšším vzděláním, nebo ještě studentka. Ke stereotypu může patřit i to, že je vegetariánka, bydlí ve větším městě a jezdí na kole. Mladí levicově orientovaní voliči se přiklánějí k Levicovému svazu (Vasemmistoliitto), který sdílí některá témata i se Zelenými, ale vyznačuje se protestnější rétorikou a vyhraněnější společenskou kritičností. Stereotypem jejího voliče je mladý aktivista (nebo aktivistka), který rád chodí na demonstrace a bydlí nejspíš někde ve squatu. Nejvěrnější voličskou základnu má Švédská lidová strana Finska (Suomen ruotsalainen kansanpuolue, Svenska folkpartiet i Finland), kterou typicky volí švédsky mluvící Finové, protože má ve svém programu mimo jiné hájení jejich zájmů. Nejmenší parlamentní stranou jsou po posledních parlamentních volbách Finští křesťanští demokraté (Suomen Kristillisdemokraatit) hájící konzervativní hodnoty a morálku.

Na závěr malý slovníček hovorových výrazů pro členy nebo podporovatele politických stran (výrazy mohou být užity i pejorativně):

demari – člen nebo podporovatel Sociální demokracie („socan“)

kepulainen – člen nebo podporovatel Finského středu (ze staršího názvu Keskustapuolue, připomíná ale i slovo kepuli „špatný, trochu křivák“)

kokkari – člen nebo podporovatel Národní koalice

persu – člen nebo podporovatel Pravých Finů (z názvu Perussuomalaiset, připomíná ovšem i pejorativní označení zadní části těla)

vassari – člen nebo podporovatel Levicového svazu (narážka na dřívější komunistickou ideologii strany, neboť vasara je kladivo)

vihervassari ‒ spíše pejorativně o podporovateli ekologicky zodpovědné politiky kladoucí důraz na rovnoprávnost ve společnosti (politiky Zelených nebo Levicového svazu, viher- označuje zelenou barvu, srov. české označení „meloun“, tj. navenek zelený a uvnitř červený)

 

Petra Hebedová

 

Více k tématu:

Ervasti, Pekka: Minä kannatan. Keitä puolueiden kannattajat ovat? Suomen kuvalehti 3/2011.

https://suomenkuvalehti.fi/wp-content/uploads/sk/files/pdf-liitteet/puolueetSK0311.pdf

https://vaestotiede.wordpress.com/2015/04/29/eduskuntavaalien-2015-aanestyskayttaytyminen-ian-ja-sukupuolen-mukaan/

https://www.eduskunta.fi/

 

Složení současného finského parlamentu – zleva: červená ‒ Levicový svaz, růžová ‒ Sociální demokracie, světle zelená ‒ Zelení, světle modrá ‒ Praví Finové před rozštěpením, tmavozelená ‒ Finský střed, šedá – křesťanští demokraté, tmavomodrá ‒ Národní koalice, žlutá ‒ Švédská lidová strana.

 

Podpora stran v jednotlivých okresech ve volbách 2015 – zelená patří Finskému středu, světle žlutá Pravým Finům, modrá Národní koalici, červená Sociálním demokratům, okrová Švédské lidové straně Finska, tmavomodrá křesťanským demokratům a tmavočervená Levicovému svazu.

 

Obrázky – zdroj: wikimedia commons

Úvod > Finsko100 > Finskou politickou krajinou