Vydáte-li se v průběhu léta, či ještě lépe začátkem podzimu, do finské přírody, nejspíš vás nenechá chladnými množství jídla, které poroste všude okolo vás. Řeč je o lesních plodech. Severská příroda nabízí mnohem pestřejší škálu druhů, než na jakou jsme zvyklí, a tak je pro nás řada bobulek neznámá, a často je proto raději zařadíme do kategorie „to bude asi jedovaté“. Ale byla by škoda ochudit se o poznání nových chutí. Pojďme si pár těch jedlých představit.
Borůvku a brusnici brusinku snad není třeba představovat, ale ve Finsku najdete i dva jim velmi podobné druhy.
„Klasické“ brusince je svým plodem velmi podobná klikva bahenní, finsky karpalo, ale rozdílná je stavba rostlinky. Klikva je drobná plazivá bylina s velmi malými úzkými lístečky a samotné červené plody jsou to největší, co se na rostlině vyskytuje. Můžeme ji najít na okrajích bažin. Plody je navíc možné sbírat i po zimě, jelikož se ve sněhu udrží v jedlém stavu. Chuť je ještě o něco více trpká než chuť brusinky, hodí se hlavně na výrobu šťáv.
S borůvkou pak může být zaměnitelná vlochyně bahenní, finsky juolukka. Roste také v lesích a plody jsou velice podobné borůvce, jen mají o něco oválnější tvar. Rostlina má i větší keřík a oválné listy nejsou oproti borůvce tak výrazně zelené. Dužina plodu je světlá, takže vás tolik neobarví.
Naopak nezaměnitelná je lakka neboli hilla, česky ostružiník moruška. Plody svým tvarem připomínají klasickou ostružinu, ale jsou oranžové a rostou na malých nízkých bylinách s širokými listy. Moruška je vysoce oceňovaná, což platí i doslova – je známá i svou vysokou cenou. Důvodem je, že na každé bylince roste pouze jeden plod, a rostliny se navíc vyskytují v bažinách a rašeliništích, takže sběr morušky je poměrně obtížný. Aby byl plod morušek chutný, musí být opravdu zralý a jít lehce odtrhnout. Moruška je bohatým zdrojem vitamínu C a vyrábí se z ní oblíbené džemy, které se podávají například se sýrem leipäjuusto.
Lehce rozpoznatelná je také šicha, finsky variksenmarja. Rostlina je podobná vřesu a na mnohých místech se vyskytuje jako souvislý porost. Nízké keříky bývají obsypané malými černými kuličkami. Jejich chuť není příliš výrazná, ale zato jsou plody šťavnaté a dá se jich lehce nasbírat velké množství. Vyrábějí se z nich šťávy a džemy, často v kombinaci s dalšími plody.
A jaký vztah mají ke svému přírodnímu bohatství sami Finové? Ačkoliv borůvky a brusinky rostou prakticky každému za domem, vyběhnout si pro pár kuliček do jogurtu Finové nemají moc ve zvyku. Finové netroškaří. Sbírat se musí, když je vrchol sezóny, předem plánovaně a organizovaně rovnou do kýblů. Z jedné takové návštěvy lesa pak může mít rodina zásobu na celý rok. A pokud v diáři není zrovna volné místo na výlet s kýbly do lesa, lidé neváhají za lesní plody zaplatit. V létě je na každém trhu i před mnoha supermarkety stánek s jahodami, borůvkami, později i s brusinkami nebo oblíbenými moruškami. Ceny jsou pro Čechy dost závratné, ale zákazníci přesto nechybí. A přírodní bohatství Finska si najde uplatnění i v kosmetice.
Zuzana Vorlíková
Vlochyně bahenní
Plody morušek na domácím sýru, tzv. leipäjuusto
Sběr šichy v severním Finsku
Obrázky – zdroje: wikimedia commons