Václav Marek and the Sami

Michal Kovář (ed.)

Do anglicky psané kolektivní monografie věnované dílu Václava Marka a jeho vztahu k Sámům, kterou redigoval Michal Kovář, přispělo kromě něj dalších šest českých a norských badatelů. V jednotlivých kapitolách představují Václava Marka jako fotografa, historiografa, etnografa specializujícího se na sámské obyvatele Susendalu a okolí, sběratele i romanopisce. Kniha obsahuje také Markovu bibliografii a seznam recenzí jeho děl.

Robert Kvile: Introduction. Norway’s indigenous people: From assimilation to recognition
Maja Atterstig and Kristin Aasbø: Václav Marek, photographer of Susendalen in Norway, 1933–1948
Håkan Rydving: Václav Marek’s approach to the indigenous Sami religion
Michal Kovář: Václav Marek, historiographer
Přemysl Ovský: Václav Marek, ethnographer
Bohumil Fořt and Michal Kovář: Václav Marek, novelist

E-kniha je k dispozici zde: Václav Marek and the Sami_e-book

Václav Marek and the Sami. Ed. Michal Kovář. 161 stran. Pavel Mervart, Červený Kostelec Sijti Jarnge – Samisk språk- og utviklingssenter / Sijti Jarnge – Gïele- jïh kultuvrejarnge, Hattfjelldal / Aarborte Helgeland museum, Hattfjelldal 2021. ISBN 978-80-7465-526-5.

Bílé přeludy na vlnách

Antologie finské lyriky

Antologie Bílé přeludy na vlnách je pro české čtenáře první možností obšírněji se seznámit s finskou poezií. V historické perspektivě představuje tvorbu nejvýznamnějších básníků a básnířek od poloviny 16. století, tedy od počátku finskojazyčné písemné kultury, až po 80. léta 20. století. Na jednotlivých textech lze sledovat, jak a kdy finská lyrika reagovala na evropské literární směry a proudy a jakým způsobem a ve kterých obdobích reflektovala domácí tradici, především bohaté dědictví lidové slovesnosti. Ze 74 ve Finsku kanonických autorů a autorek zastoupených v antologii promlouvají mnozí v češtině vůbec poprvé.

Na výběru textů a jejich českých překladech pracoval tým finštinářů pod vedením editora Michala Švece z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který antologii také opatřil literárněhistorickým úvodem věnovaným vývoji finské lyriky. Knihu doplňuje bibliografie českých překladů finské poezie vydaných tiskem do roku 2020.

Z finštiny, případně švédštiny přeložili: Lenka Fárová, Jitka Hanušová, Michal Kovář, Petr Kujal, Martin Mokrý, Viola Parente-Čapková, Ema C. Stašová, Alžběta Štollová, Michal Švec, Ivona Mendelová Zorn; Jan Dlask, Blanka Knotková-Čapková

Bílé přeludy na vlnách. Antologie finské lyriky. Ed. Michal Švec. Edice Uralica. 328 stran. Nakladatelství Pavel Mervart 2021. ISBN 978-80-7465-467-1.

PLAV 8/2020 – Sám sobě Sámem 

sámské číslo, jehož koncepci připravil Michal Kovář, obsahuje mimo jiné:

Rozhovor k tématu
Harald Gaski: Ekologie je v sámské literatuře přítomná od samého počátku

Esej k tématu
Johanna Domokosová: Počátky, konce a renesance v dynamice sámské literatury (přel. Michal Kovář)

Ukázky sámské literatury
Anders Fjellner: Synové slunce (přel. Michal Kovář)
Johan Turi: Vyprávění o životě Sámů (přel. Dominika Střížková a Michal Kovář)
Erik Nilsson-Mankok: Můj svitek lasa (přel. Jan-Marek Šík)
Askold Bažanov: Pohledy z poloostrova Kola (přel. Michal Kovář)
Anna-Briitta Mattusová: Medvěd (přel. Hana Kalábová)
Petter Morottaja: V naprostém bezčasí (přel. Hana Kalábová)
Gerd Mikalsenová, Ellen Berit Dalbakková a Sigbjørn Skåden: Třikrát ze sámského pobřeží (přel. Lukáš Košner)

Za letních nocí se tu nespí lehce

Antologie povídek finského severu

Texty obsažené v antologii Za letních nocí se tu nespí lehce spojuje tematika finského severu: území jen řídce osídleného a z velké části ležícího až za polárním kruhem. S neskrývanou drsností a syrovostí popisují povídky události z občanské a druhé světové války i ze současnosti, prostředí náboženských skupin, sociální poměry či prostý život. Různé pohledy na tutéž oblast charakterizují její mnohotvárnost a dokazují, často s nadsázkou a ironií, že není pouze tou exotickou zemí, za jakou se tradičně považuje.

V antologii jsou zastoupení následující autoři:
Hanna Hauru (1978)
Mikko-Pekka Heikkinen (1974)
Antti Hyry (1931–2016)
Katja Kettu (1978)
Eeva Kilpi (1928)
Henni Kitti (1985)
Rosa Liksom (1958)
Maritta Lintunen (1961)
Siiri Magga-Miettunen (1947)
Timo K. Mukka (1944–1973)
Maria Peura (1970)
Joni Skiftesvik (1948)

Pistorius & Olšanská, 2019. Edice Scholares, svazek 61. ISBN 978-80-7579-054-5

Finská čítanka

Čítanka přináší pestrý výběr z tvorby jedenácti současných finských autorů — někteří z nich jsou prostřednictvím překladů už českému čtenáři známí (Katja Kettu, Johanna Sinisalo, Pasi Ilmari Jääskeläinen, Rosa Liksom, Tuomas Kyrö a Emmi Itäranta), jiní na své objevení v českém kontextu teprve čekají (Juha Hurme, Pipsa Lonka, Harry Salmenniemi, Anu Silfverbergová, Virpi Hämeen-Anttila). Jednotlivé texty byly zvoleny tak, aby ilustrovaly tematickou rozmanitost současné finské tvorby, postihly trendy, k nimž autoři v uplynulé dekádě inklinovali, a poukázaly na dlouhodobější specifika finské literatury. A tak se mezi nimi objevují zástupci žánru finské podivno (Finnish Weird), texty věnující se historickým, sociálním či feministickým tématům nebo texty napsané s ironií a černým humorem zpochybňující stereotypy o depresivním Severu. Pochopitelně nechybí rodinné, partnerské i jiné vztahy, erotika, ekologie, melancholie, sauna a sobi… Každou ukázku ve finském originále zrcadlově doplňuje český překlad a medailon autora.

Čítanka obsahuje rovněž bibliografii českých překladů z finštiny od roku 1990. Kniha je určena nejen studentům a zájemcům o finštinu, ale všem, kdo vyhledávají kvalitní současnou beletrii. Doslov Viola Parente-Čapková.

Editorka Jitka Hanušová. Nakladatelství Labyrint, edice Gutenbergovy čítanky, 2018. 244 s. ISBN 978-80-86349-54-1

Jan Dlask: Dějiny finskošvédské literatury: v perspektivě bourdieuovské sociologie

Kniha nabízí první ucelené českojazyčné dějiny literatury psané na území Finska švédsky. Tato moderní menšinová literatura vzniká od přelomu 19. a 20. století; ve studii je zaznamenán její více než stodesetiletý vývoj až do současnosti. Popisovány jsou mj. peripetie vzniku a vývoje významného literárního hnutí finskošvédského modernismu, z něhož je u nás díky básnickému výboru Země, která není (1987, 1990) známa hlavně Edith Södergran (1892–1923).
Autor si zvolil sociologický úhel pohledu a staví na koncepci literárního pole Francouze Pierra Bourdieua (1930–2002). Díky tomu má studie být též příspěvkem do diskuse o aplikaci bourdieuovských teorií v humanitních vědách. Finskošvédskou literaturu v tomto ohledu charakterizuje to, že má – podobně jako dřívější německá literatura v českých zemích – jak své centrum (v hlavním městě země Helsinkách), tak i svou periferii (především v oblastech severozápadního Finska). Vykazuje rovněž specifické rysy, co se týče sociálního původu autorů. Součástí publikace je také bibliografie českých překladů finskošvédské literatury.

Pavel Mervart, 2018. Edice Uralica. ISBN 978-80-7465-318-6

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
Antologie finských fantastických povídek

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy jsou malou antologií finské fantastické literatury, jež zažívá v posledních letech období hojnosti a úspěšně proniká i za hranice země svého vzniku. Bývá často označována termínem suomikumma či Finnish Weird – „finské podivno“, který poprvé použila nejvýznamnější představitelka tohoto literárního proudu Johanna Sinisalo. Mnohoznačnost spojená s takovým pojmenováním není náhodná, neboť pro finské podivno je typické míšení různých žánrů a název odkazuje i k národní literární tradici. Množství magických prvků najdeme už v karelo-finském národním eposu Kalevale a stále živá je inspirace finskou a baltsko-severskou lidovou slovesností, zaklínadly i příběhy o přírodních živlech, dravých šelmách, mystikou opředených bažinách a „křížencích“ lidí a zvířat. Dalšími inspiračními zdroji jsou pak zejména žánry sci-fi a fantasy či díla magického realismu. Všechny tyto ingredience dodávají finskému podivnu specifický charakter a obdařují je mocí proměňovat příběhy vycházející ze zdánlivě známé a všední reality v příběhy značně znepokojivé…

Pistorius & Olšanská, 2016. Edice Scholares, svazek 49. ISBN 978-80-87855-62-1