Možná jste si všimli, že mnoho Finů s nadšením tančí tango, které máme spojené spíše s temperamentními Jihoameričany než s rezervovanými Seveřany. Možná právě skutečnost, že při tomto tanci netřeba mluvit a přece vyjádřit vše, způsobila jeho velkou oblibu, která svůj vrchol zaznamenala v 50. letech 20. století.
Faktem je, že když bylo v roce 1915 ve Finsku argentinské tango ve varieté a některých tanečních restauracích poprvé předváděno, dámy se rděly a pánové zaujetím oněměli. Shodou okolností se téhož roku narodili dva umělci, jejichž jména byla pro vývoj tohoto hudebního žánru ve Finsku určující: skladatel a kapelník Toivo Kärki (1915–1992) a zpěvák Olavi Virta (1915–1972).
Kärkiho otec, který působil jako pastor, předpokládal, že se syn vydá v jeho stopách, ale třináctiletý Toivo jednou v kavárně zaslechl nahrávku Louise Armstronga a uvědomil si, že jeho cesta vede jedině k hudbě. Po gymnáziu začal hrát na klavír a akordeon v jazzových orchestrech a snil o mezinárodní kariéře. V roce 1939 jí byl po vítězství v jazzové soutěži pořádané britským časopisem Melody Maker už skutečně blízko, ale válečné události tyto plány zhatily. Od počátku zimní války až do roku 1948 byl ve Finsku tanec na veřejných místech zakázán, Kärki však v tomto období přesto složil mnoho slavných písní v teskném rytmu tanga jako např. Siks oon mä suruinen (Proto tak smuten jsem), k níž slova napsala Kerttu Mustonen.
Olavi Virta bývá označován jako král finského tanga a jistě právem, protože mezi lety 1939–1966 nahrál 601 šlágrů, z nichž 136 jsou právě tanga. Zpočátku si repertoár skládal sám, ale později nazpíval řadu skladeb jiných finských i cizích autorů. Virta a Kärki se pravděpodobně setkali už před zimní válkou, ale spolupráci navázali až koncem pokračovací války v roce 1944, kdy Virta nazpíval 10 šlágrů autorské dvojice Kärki – Mustonen. Na podzim 1946 Kärki založil vlastní orchestr a Olaviho Virtu přizval jako sólistu, avšak Virta nabídku odmítl. K několikaleté spolupráci se oba hudebníci vrátili až v roce 1952, ale pak se jejich cesty opět rozdělily, když každý zamířil k jiné nahrávací společnosti. V padesátých letech Olavi Virta pilně nahrával, vystupoval na nejrůznějších akcích včetně oblíbených tanečních zábav pod širým nebem, hrál ve filmech a jeho písně pravidelně vévodily rozhlasovým hitparádám. Zlom ve zpěvákově zářivé kariéře nastal v roce 1959, kdy ho dostihly problémy s alkoholem, které vedly i k rozvratu rodiny a ústupu ze slávy.
Pro většinu Finů jsou však i nadále právě jeho interpretace tangových melodií ty nejpřesvědčivější, o čemž svědčí hlasování posluchačů veřejnoprávního rozhlasu YLE, kteří původně italské tango Guarde che luna nazpívané Virtou pod názvem Hopeinen kuu (Stříbrný měsíc) zvolili Největším šlágrem všech dob. A to i přesto, že o titul král a královna tanga na festivalu tanga v Seinäjoki každoročně usilují desítky nových zpěváků tanga. Král je zkrátka jen jeden!
Lenka Fárová
Obrázky – zdroje: wikimedia commons, studio55.fi
Toivo Kärki s akordeonem v r. 1935:
Olavi Virta na snímku v 60. letech:
Hopeinen kuu (1960) – Největší šlágr všech dob:
Olavi Virta nazpíval tango T. Kärkiho Siks oon mä suruinen v roce 1944: