Odvrácená tvář Mattiho Nykänena aneb neříkej hop…

„Létající Fin“ Matti Nykänen je bezpochyby jednou z nejkontroverznějších postav finského sportu (a možná Finska vůbec). Kdysi národní hrdina, dnes ukázkový příklad toho, kam lze z vrcholu popularity klesnout. Příběh pravděpodobně nejlepšího světového skokana na lyžích se začal psát v roce 1963 ve středofinském městečku Jyväskylä. Své první skokanské lyže dostal od otce v osmi letech a nová aktivita ho natolik uchvátila, že už za tři roky vyhrál své první závody. Skoky na lyžích se pro něj staly vášní, a veškerý volný čas proto trávil urputným tréninkem. Nykänen vyhrával jeden mládežnický závod za druhým. Důležitým zlomem bylo vítězství na Mistrovství světa juniorů v roce 1981, které však znamenalo pouhý počátek medailové smrště v nadcházejících letech. V roce 1983 se Nykänen stal celkovým vítězem Turnaje čtyř můstků a zlatou získal také ve Světovém poháru. Vítěznou sérii následující rok přerušilo 2. místo na středním můstku v rámci Zimních olympijských her v Sarajevu, které však záhy vykompenzovala zlatá medaile z velkého můstku (taktéž na ZOH). O čtyři roky později Nykänen doslova ovládl ZOH v Calgary – získal tři zlaté a přes noc se stal národním hrdinou – objevil se i na poštovních známkách. Konec své sportovní kariéry kvůli zdravotním problémům oznámil Nykänen počátkem devadesátých let.

Přestože se mohlo zdát, že Nykänen byl disciplinovaným dříčem, který žil jen pro sport, opak byl pravdou. Upjatou atmosféru vrcholového sportu si kompenzoval zhýralým životním stylem, jehož náplň tvořily hlavně večírky, ženy, alkohol a četné skandály. V 90. letech například vyšlo najevo, že se před odjezdem do Calgary v roce 1988 ztratil, a výprava tak musela odcestovat bez něho. Po několika dnech byl Nykänen nalezen ve značně podroušeném stavu, ale naštěstí se ho podařilo do Kanady dopravit. Dle tehdejších oficiálních vyjádření byl nemocný.

Po skončení kariéry se Nykänenovy skandály rozjely naplno. K alkoholu se přidalo nařčení z užívání drog, fyzické konflikty a několik neúspěšných manželství přiostřených domácím násilím. Byl několikrát odsouzen k nepodmíněným i podmíněným trestům za pokus o vraždu, týrání nebo vyhrožování. Nykänen byl také známý svými filozofujícími úvahami, které často budily posměch. Mezi jeho nejslavnější věty patří například „Život je lajf“ („Elämä on laiffii“), „Život je nejlepší čas člověka“ („Elämä on ihmisen parasta aikaa“), „Německo-Rakousko je moje druhá vlast“ („Saksa-Itävalta on mun toinen kotimaa“) nebo „Každá šance je možnost“ („Jokainen tsäänssi on mahdollisuus“). A jak tento moderní finský filozof popisuje sám sebe? „Barvím si vlasy jednou za dva měsíce a svět se mění a já s ním.“

Po konci sportovní kariéry Létající Fin nalezl uplatnění v několika odvětvích zábavního průmyslu. Vrhnul se například na dráhu rockového zpěváka a vydal celkem tři studiová alba. Názvy jednotlivých písní často tvořila některá z legendárních Nykänenových hlášek (například již zmíněné Elämä on laiffii) a ani samotným textům nelze upřít jistou dávku umělecké kreativity (jeden příklad za všechny: Hai hai hai, mä oon sun samurai – Haj haj haj, já jsem tvůj samuraj). Ani přes značnou snahu nenacházel Nykänen v hudebním průmyslu většího uznání, což se samozřejmě odrazilo i na jeho finanční situaci. Aby si trochu přilepšil, nějakou dobu pracoval pod přezdívkou Eagle (Orel) jako striptér, a dokonce prodal všechny své medaile národnímu sportovnímu muzeu v Helsinkách. V roce 2002 se pokusil o hudební comeback se singlem „Ehkä otin, ehkä ei“ („Možná jsem pil, možná ne“). Své jméno také propůjčil finské značce cideru, která tuto frázi použila jako reklamní slogan.

V roce 2007 se Nykänen pokusil o návrat mezi veteránské skokany na lyžích. Přestože se nejednalo o naprostý propadák, znovuobjevené sportovní nadšení Nykänenovi nevydrželo příliš dlouho. Nalézt sám sebe se pokusil i v roce 2009, a to prostřednictvím internetového seriálu o vaření polévek. V současnosti je bývalá sportovní hvězda tváří finanční společnosti poskytující úvěry a čas od času plní stránky bulvárních plátků svými skandály. Jeho kontroverzní život posloužil jako námět několika knihám, a dokonce i filmu, který v roce 2006 natočil finský režisér Aleksi Mäkelä. Sám bývalý olympionik se k němu vyjádřil takto: „Film je naprosto fiktivní, ale jsou v něm taky trochu fakta.“ Vzhledem k tomu, že má Matti Nykänen opravdu tuhý kořínek, můžeme jen s napětím očekávat, co nového jeho kontroverzní „lajf“ přinese. A jak tento celoživotní bonviván kdysi prohlásil: „Šance jsou padesát na šedesát!“

Eliška Turčanová

 

Obrázky – zdroje: wikimedia commons, www.mtv.fi, www.seiska.fi

Poštovní známka se třemi zlatými olympijskými medailemi Mattiho Nykänena:

Odvrácená tvář skokanského šampiona:

 

 

 

 

 

Úvod > Finsko100 > Odvrácená tvář Mattiho Nykänena aneb neříkej hop…