A to především do výšky a do dálky. Asi nejproslulejší a také nejkontroverznější finský prezident Urho Kaleva Kekkonen (1900–1986, v prezidentském úřadu 1956–1982) byl totiž mimo mnoha svých dalších zálib celý život vášnivým sportovcem, v mládí dokonce vrcholovým.
V srpnu 1924 získal Kekkonen na finském atletickém mistrovství v Lahti zlatou medaili ve skoku do výšky. Do tabulek se zapsal svým životním výkonem 185 cm a tehdy nenašel přemožitele. Druhý Hubert Gädda zdolal laťku o celých deset centimetrů nižší. Škoda, že Kekkonen nepředvedl podobný výkon i na olympijské kvalifikaci, která mistrovství předcházela. Tehdy skočil o pět centimetrů méně a přesně tento rozdíl ho stál účast na olympijských hrách v Paříži. Medaile ve skoku vysokém na finských mistrovstvích posbíral Kekkonen i v letech 1923, 1927 a 1928, kdy jeho výkony stačily vždy na třetí nejcennější kov.
Na mistrovství v Lahti v roce 1924 exceloval i ve sprintu na 100 metrů, když si s časem 11,0 doběhl pro stříbro, přičemž za zlatým Reijem Halmem zaostal o desetinu vteřiny. Svou vynikající formu v téže sezóně dokázal už na finském mistrovství ve skoku z místa, které se konalo 16. března 1924 v Kouvole. Zlato vybojoval nejen ve skoku do výšky (výkonem 149 cm), ale také v trojskoku. Úctyhodných 972 cm se stalo novým finským rekordem. Bohužel pro Kekkonena i finskou atletiku se skok z místa dostal na program olympijských her jen dvakrát, a to v dobách, kdy byla novodobá olympiáda stejně jako Urho Kaleva ještě v plenkách, konkrétně v letech 1900 a 1904.
Po ukončení aktivní atletické kariéry zůstal Kekkonen sportu věrný jako funkcionář. Působil ve vedení Finského olympijského výboru i Finské atletické asociace. Na olympijských hrách v Los Angeles roku 1932 vedl delegaci finských sportovců. A nebyl to pro něj žádný med, protože zrovna na těchto hrách Finy citelně zasáhlo vyřazení běžce Paava Nurmiho kvůli jeho komerčnímu běžeckému turné po USA (olympijští sportovci měli tehdy zakázáno přijímat za závody finanční odměnu). Kekkonen za finského superběžce bojoval jako lev, ale olympijský start pro něj vymoct nedokázal.
Sport a pohyb v přírodě zůstaly Kekkonenovými koníčky až do vysokého věku. Trávil-li čas ve své helsinské vile na Tamminiemi, skoro každé ráno si chodíval zaběhat na blízký ostrov Seurasaari. Proslul také četnými lyžařskými, loveckými či rybářskými výpravami, na které s oblibou brával kolegy z politiky, podnikatele či umělce. Tempu, které při své výtečné kondici nasadil, stačil prý jen málokdo. Asi to ale nikoho nepřekvapovalo, protože v politice tomu díky jeho prozíravosti bylo nezřídka také tak.
Michal Švec
Více k tématu:
Televizní dokument YLE – Urho Kaleva Kekkonen a sport (finsky)
https://yle.fi/aihe/artikkeli/2006/09/08/ukk-ja-urheilu
Krátká videa z archivu YLE – Kekkonen na lyžích a na rybách
https://yle.fi/aihe/artikkeli/2006/09/08/kekkonen-hiihtaa-kekkonen-kalastaa
Kekkonen na lyžařské výpravě:
Obrázky – zdroj: kekkonenofficial.fi, mtv.fi